Nástroje bezpečné infrastruktury
Životní cyklus pozemních komunikací je možné rozčlenit do těchto fází:
- Plánování, projednávání a výstavba
- Kolaudace, zkušební provoz
- Běžný provoz, údržba a opravy
- Řešení nehodových lokalit a úseků
- Rozsáhlé rekonstrukce a úpravy
Během přípravy, výstavby a údržby pozemní komunikace se nabízí řada nástrojů, jejichž aplikace snižuje riziko vzniku dopravních nehod (popř. zmírňuje jejich následky) souvisejících s utvářením pozemní komunikace. K těmto nástrojům patří audit bezpečnosti, hodnocení vlivů na bezpečnost, bezpečnostní inspekce, identifikace a řešení nehodových lokalit, hloubková analýza dopravních nehod, a sledování chování (konfliktů). Tyto nástroje je možné rozdělit do dvou základních skupin:
- Proaktivní nástroje — jejich cílem je odhalit faktory související se vznikem dopravních nehod před tím, než se na pozemní komunikaci nehody objeví a navrhnout nápravná opatření k zabránění vzniku nehod (tzn. prevence vzniku dopravních nehod) nebo snížení jejich následků.
- Reaktivní nástroje — jejich cílem je odhalit faktory související se vznikem dopravních nehod pomocí analýzy dopravních nehod, které se na pozemní komunikaci již staly. Náprava stávajícího stavu je následně provedena návrhem vhodného nápravného opatření.
Proaktivní nástroje jsou svou podstatou nejen humánnější (nečekáme, až se nehody stanou), ale ve výsledku také mnohdy účinnější. Mohou totiž odhalit faktory spolupůsobící na vznik nehod dříve, než dojde k nehodám, a ušetřit tak značně vysoké celospolečenské náklady spojené s nehodovostí a odstraňováním nehodových lokalit.
Každý nástroj má svá specifika a používá se v různých fázích,
jak znázorňuje obrázek 1.
| Plánování a výstavba |
Audit bezpečnosti Hodnocení vlivů |
| Kolaudace, zkušební provoz |
Audit bezpečnosti Bezpečnostní inspekce |
| Běžný provoz, údržba |
Bezpečnostní inspekce Sledování chování Hloubková analýza |
| Řešení rizik | Identifikace a analýza rizikových lokalit Řízení bezpečnosti celé sítě |
| Rozsáhlé opravy a úpravy |
Audit bezpečnosti Hodnocení vlivů |
Tip: Po najetí myší na podtržené pole získáte další informace.
Legislativní rámec pro používání některých těchto nástrojů v ČR je dán směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury ze dne 19. listopadu 2008 a její transpozicí do právního řádu České republiky v roce 2011. Mezi tyto nástroje patří hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu, audity bezpečnosti, klasifikace vybraných úseků silniční sítě a na to navazujících kontrol na místě, jakož i bezpečnostní inspekce. Jejich použití v rámci plánování a provozu pozemní komunikace upřesňuje následující schéma.
Směrnice vymezuje pravidla jejich provádění pouze na transevropské silniční síti TEN-T, a to ve všech fázích — projektování, výstavby i provozu. Jednotlivé evropské státy mají možnost v rámci svého právního řádu zavést postupy a nástroje uvedené ve směrnici i na ostatní silniční síť (přesahující transpozici). České zákony nijak neomezují a neodebírají státu, krajům a obcím možnost provádět nástroje směrnice také u staveb pozemních komunikací, které jsou v jejich vlastnictví. Vzhledem k tomu, že právě na silnicích nižších kategorií je úroveň bezpečnosti několikanásobně nižší (v ČR přibližně 7x dle počtu usmrcených na počet ujetých kilometrů) než u silnic v síti TEN-T, je na nich provádění nástrojů žádoucí a Evropskou komisí doporučené. Provádění těchto nástrojů na všech typech komunikací v ČR má podporu také v STRATEGII BESIP.
Stav provádění jednotlivých nástrojů k roku 2018 je uveden v tabulce, kterou si můžete stáhnout zde.
Provádět nástroje směrnice je dle české legislativy oprávněn auditor bezpečnosti. Auditorem bezpečnosti pozemních komunikací se může stát žadatel, který je bezúhonný a prokázal odbornou způsobilost podle § 18i, zákona o pozemních komunikacích. Povolení provádět audit bezpečnosti pozemních komunikací vydává Ministerstvo dopravy ČR, které spravuje také seznam akreditovaných auditorů. Více o tom, jak se stát auditorem, lze nalézt zde.